Obec Jestřebí

Úvod

Obec Jestřebí je vzdálena severovýchodně 3 km od Nového Města nad Metují. Rozkládá se nad hlubokým údolím řeky Metuje, tzv. Pekelským údolím. Kdy bylo Jestřebí založeno není úplně zřejmé. První záznam o Jestřebí je v zemských deskách z roku 1459. Je možné, že jméno Jestřebí vzniklo od hojného počtu dravců jestřábů, kteří v hlubokých lesích hnízdili nebo od vypalování hvozdů získávání lesní půdy v zemědělskou půdu, tomu se říkalo, klučení nebo jestřebití.

Historie

Při obléhání Nového Města Švédy v roce 1639 se v některých zápisech uvádí, že Jestřebí bylo vypáleno Švédy na Jestřebské posvícení, to je vždy 4. neděli v říjnu. Ze soupisu podle víry z roku 1651 v Jestřebí bylo 6 usedlostí z toho 3 sedláci, 1 zahradník a 2 chalupníci s 31 obyvateli, všichni protestanté. Urbář uvádí:

• z roku 1668 novoměstského panství uvádí 4 sedláci, 1 zahradník a 4 neplatící chalupníci.
• z roku 1775 novoměstského panství uvádí 4 sedláci, 1 zahradník a 11 chalupníků s robotou a platy.

V roce 1775 začátkem března se všichni rychtáři novoměstského panství zúčastnili porady u Nývlta ve Rtyni, vedoucího selského gubernira, za Jestřebí rychtár Jiří Čečetka. Podle kontribuční listiny z roku 1811 bylo v Jestřebí 21 usedlostí, v roce 1820 uvádí 33 usedlostí, v roce 1836 uvádí 36 usedlostí.

Asi od roku 1780 jsme měli společnou rychtu s Blažkovem převážně se rychtáři střídali. Pod naší společnou rychtu patřilo 6 usedlostí z Mezilesí, 1 ze Sendraže a 1 z Libchyň.

Sčítáním lidu podle Františka Palackého z roku 1848 je uvedeno v Jestřebí 32 domů se 182 obyvateli (nepřesné), sčítání v roce 1888 uvádí v Jestřebí 36 domů s 209 obyvateli.

Nejstarší rody v Jestřebí jsou Benešové, Čečetkové a Štěpánové.

V roce 1933 měla obec Jestřebí soudní při s Bartoněm z Dobenína o rybolov v řece Metuji a Olešence. Obec pronajala rybolov v Metuji a Olešence mlynáři Novákovi Pekle a ten mlýn i s rybolovem prodal Bartoňovi z Dobenína přestože nikdy za rybolov nezaplatil obci ani krejcar, vyplývá z archiválií v archivu Zámrsku. Právník který obec zastupoval se těsně před procesem vzdal zastupování obce. Obyvatelé Jestřebí od nepaměti chodili do Metuje na písek a řasu kterou sušili a v zimě s ní krmili dobytek, tak obec přišla o rybolov přestože z něj žádný příjem neměla.