Kdy bylo Jestřebí založeno se žádný přesně nedopátrá. První záznam o Jestřebí je v zemských deskách „ZD“ a sice v roce 1459.
Čestmír Brandejs ve své diplomové práci, kterou nazval Dějiny Nového Města nad Metují uvádí. Když Jan Černčický roku 1527 postoupil novoměstské panství Vojtěchu z Pernštejna patřilo k němu Nové Město nad Metují, Krčín, Černčice, Nahořany, Šonov, Dolsko, Mezilesí, Vrchoviny, Spy, Chlístov, Vršovka, Vosičko, Bradle, Zákraví, Jestřebí, Studenka, Hlohov, Zádolí a Bohuslavice. Dva příplatci ze Sendraže a po jednom z Přibyslavi, Lipí a Vrchovin. Ve vlastní režii města byl dvůr ve Studynkách ze sadu městu platil dvůr 2 kopy 20 grošů. Nikde se nezachovalo kolik chalup kolem dvora bylo, ale z matrik z Nového Města od roku 1641 a Nového Hrádku od roku 1721 lze souditi,že Studynky měly hodně obyvatel, dnes tam stojí jen hájovna.
Podle zápisu gruntovní knihy obce Libchyňské z roku 1635, Libchyně patřily pod rychtu Jestřebskou, později asi po vypálení Švédy v roce 1639 Žďáru, Bradlí a Jestřebí, asi Libchyně byly dány jako šosovní vesnice Novému Městu místo Žďáru.
Ze soupisu podle víry z roku 1651 v Jestřebí bylo 6 usedlostí z toho 3 sedláci, 1 zahradník a 2 chalupníci s 31 obyvateli, všichni protestanté.
Urbář z roku 1668 novoměstského panství uvádí 4 sedláci, 1 zahradník a 4 neplatící chalupníci.
Urbář z roku 1775 novoměstského panství uvádí 4 sedláci, 1 zahradník a 11 chalupníků s robotou a platy.
V roce 1775 začátkem března se všichni rychtáři novoměstského panství zúčastnili porady u Nývlta ve Rtyni, vedoucího selského gubernira, za Jestřebí rychtár Jiří Čečetka.
Podle kontribuční listiny z roku 1811 bylo v Jestřebí 21 usedlostí.
Urbář z roku 1820 uvádí 33 usedlostí.
Asi od roku 1780 jsme měli společnou rychtu s Blažkovem převážně se rychtáři střídali. Pod naší společnou rychtu patřilo 6 usedlostí z Mezilesí, 1 ze Sendraže a 1 z Libchyň.
Urbář z roku 1836 uvádí 36 usedlostí.
Sčítáním lidu podle Františka Palackého z roku 1848 je uvedeno v Jestřebí 32 domů se 182 obyvateli (nepřesné).
Sčítání lidu v roku 1888 mělo Jestřebí 36 domů s 209 obyvateli.
Nejstarší rody v Jestřebí jsou Benešové, Čečetkové a Štěpánové.
Nejstarší záznam v matrice Nového Města nad Metují z roku 1641 v archivu Zámrsku je uvedeno 1. 3. 1655 pokřtěno jest dítě jménem Anna z otce Vavřince Beneše a matky Marie ze vsi Jestřebího. 29. 11. 1642 pokřtěno jest dítě jménem Alžběta z otce Matěje Čečetky a matky Alžběty ze vsi Jestřebího.
V matrice Nového Hrádku od roku 1721 je uvedeno 20. 12. 1755 pokřtěn Matěj syn Jana Štěpána sedláka z Jestřebí matky Anny rodem Novákové z Jestřebí.
Nejstarší zápis z gruntovní knihy červené purgrechtní rychty jestřebsky že jest léta páně 29. máje 1679 Jan Beneš grundt ten vzal po smrti Jiříka Beneše otce svého za 154 kop míšenských.
Wysledováno jest z červené knihy purgrechtní rychty Jestřebsky že jest Matěj Čečetka v léthu 24. juny 1647 grundt ten vzal od Magdaleny Čečetkové máteře své za sumu trhovou 220 kop míšenských.
Léta páně 25. juny 1755 Jan Suchánek k dobrovolna a pro nemožnost již dílej drženi téhož gruntu zaprodává statek sedlský položený ve vsi Jestřebí Janovi Štěpánovi příteli svému za sumu trhovou 280 kop míšenských.
V první pozemkové reformě roku 1923 kdo měl najatý pozemek od panství kolem Studynek 20 let mohl si ho koupit. Ti co měli pozemek v nájmu devatenáct let a méně dostali z nájmu výpověď a hned se pozemky zalesnily. Zalesňovat se začalo už od roku 1908. Bylo to za nadlesního Saláška.
V roce 1933 měla obec Jestřebí soudní při s Bartoněm z Dobenína o rybolov v řece Metuji a Olešence. Obec pronajala rybolov v Metuji a Olešence mlynáři Novákovi Pekle a ten mlýn i s rybolovem prodal Bartoňovi z Dobenína přestože nikdy za rybolov nezaplatil obci ani krejcar, vyplývá z archiválií v archivu Zámrsku. Právník který obec zastupoval se těsně před procesem vzdal zastupování obce. Obyvatelé Jestřebí od nepaměti chodili do Metuje na písek a řasu kterou sušili a v zimě s ní krmili dobytek, tak obec přišla o rybolov přestože z něj žádný příjem neměla.
V únoru roku 1942 pan Čejchan z České Čermné přivezu rodinu Baldrychovu a u starosty pana Hanuše ji s nepatrným základním osobním majetkem vyklopil na dvoře a starosto starej se. Domovsky měla příslušnost v Jestřebí. Česká Čermná měla strach aby jí rodina Baldrychova nezůstala v obci a nemuseli ji živit. V žádné matrice jsem nezjistil jméno Baldrych a nevím z jakých důvodů měl příslušnost k Jestřebí.
Ve válce byly v Jestřebí jen 4 radiové přijímače a tak pravidelně ve středu se do hospody k panu Soumarovi chodilo poslouchat stanici Londýn. Přestože si kuchyni paní Soumarové oblíbil okresní hejtman z Náchoda Baumann, přijel s doprovodem a první jeho cesta vedla do kuchyně ke kamnům a zkontroloval co je na plotně a v troubách, jeho specialita byla řízek z vemene.
První volby po válce lidová strana 60% komunistická strana 40%.
V roce 1946 byla založena osvětová beseda Libchyně – Jestřebí a každý rok se sehrála dvě divadla.
V roce 1948 byl založen svaz zahrádkářů v Jestřebí, 12 členů z Libchyň, 3 z Blažkova a 12 z Mezilesí.
V roce 1954 byl založen červený kříž Jestřebí.
V srpnu roku 1958 došlo k založení místního JZD po dvouměsíčních přesvědčovacích akcích novoměstské posádky, kdy jim došla trpělivost a začali vyhrožovat se zavíráním. Lidé zůstávali do tmy na polích a oni trpělivě čekali od 18. hodiny do 22. hodiny a pak se rozešli po skupinách po zemědělcích. A tak nátlakem vzniklo JZD. Prvním předsedou se stal Josef Hanuš střední rolník z Jestřebí 22.
V březnu 1960 dochází k převzetí zemědělců z obce Libchyně do místní obce. Současně do místního JZD přechází sousední JZD Sendraž a 12. června 1960 dochází ke sloučení MNV Jestřebí, Libchyně a Sendraž. Prvním předsedou MNV sloučených vesnic se stal Jan Nývlt ze Sendraže.
Z nedostatku straníků v našich obcích jsme měli vyjímečnost v okrese, že předseda MNV byl straník a tajemník nestraník.
V roce 1990 se osamostatnily Libchyně a Sendraž.
K 1. 1. 2000 naše obec měla 186 obyvatel a 36 domů, některé jsou za chaty a taky neobydleny.
Kronikář obce Jestřebí
Josef Švorc starší, Jestřebí č. 26, 54901 Nové Město nad Metují